Jak teď vypadá vývoj pandemie v USA? Jak se změnil tvůj každodenní život od jejího začátku?
Věci se začínají vracet do normálu, na což je podle mě zatím brzy vzhledem k tomu, že čísla ve Státech stále rostou. Celou dobu zvládám doma většinu svého tréninku a k tomu jsem si vytvořila řadu dalších aktivit – puzzle, hry, pletení anebo hudba. Naštěstí jsem si hned v začátcích karantény postavila domácí boulderovku, takže jsem mohla lézt celou dobu.
Co pro tebe bylo nějtěžší přijmout a jak jsi to zvládla?
Řekla bych, že nejnáročnější je na tom všem nedostatek společenského života. Právě jsem se přestěhovala do Salt Lake City a rovnou jsem přišla o možnost trávit čas se svými novými přáteli. To není úplně šťastné. Místo toho jsme začali hodně používat FaceTime a telefonovali jsme si, abychom si to nějak vynahradili.
Co jsou podle tebe pro a proti téhle zvláštní nové situace? A má vůbec nějaká pro?
Myslím, že ekonomický dopad karantény na celý svět bude větší než cokoli, co jsem kdy zažila. Komplikovaná je hlavně situace lidí, kteří přísluší k menšinám nebo jinak marginalizovaným skupinám ve Státech i jinde a mají horší přístup ke zdravotní péči. Těžko se můžu litovat, když je kolem tolik lidí, které krize zasáhla mnohem hůř než mě. Světlou stránkou bude, doufám, větší pocit sounáležitosti mezi lidmi, protože viru čelíme všichni společně. Přijde mi, že je to poprvé, kdy se všichni na něčem shodli.
Je teď ve Státech možné lézt venku (přelom května a června)?
Ano, můžeme jít ven a lézt. Sama jsem s tím chvíli otálela, protože mám domácí boulderovku, takže jsem se rozhodla přenechat ještě na chvíli venkovní lezení lidem, kteří tuhle možnost nemají. Ale párkrát už jsem se ven podívala a bylo to velmi příjemné jak psychicky, tak lezecky. Je super pocit být venku v horách.
Jak ses cítila, když ses dozvěděla, že se Olympiáda v Tokiu odkládá na rok 2021?
Upřímně se mi nejdřív hrozně ulevilo, že není úplně zrušená a že moje pozvánka je nadále platná. Soucítím teď hlavně se všemi, kdo se vzhledem k okolnostem ještě nemohli kvalifikovat.
Přestěhovala ses z Minnesoty do Salt Lake City, abys mohla intenzivně trénovat před OH. Kde jsi trávila karanténu a co máš v plánu dělat celý další rok před Olympiádou?
Bydlím sama v bytě v Salt Lake City a měla jsem v plánu tady zůstat natrvalo i po OH, takže v tomto ohledu se moje plány zásadně nemění. Lezecká komunita je tady ohromně přátelská a líbí se mi tady. Je to taky blízko do skal a je jich hodně na výběr, takže je podle mě těžké najít lepší místo pro život.
Jak jsi zvládala trénink v karanténě?
Ze začátku jsem byla hodně motivovaná, ale rozhodně jsem měla i chvíle, kdy jsem na poli motivace ztrácela. Cítím, že teď se mi motivace zase vrací. Soustředila jsem se hlavně na dělání věcí, které mám ráda, abych nevyhořela.
Bylo s prodlužováním karantény těžší dodržovat v domácím prostředí pravidelný tréninkový režim?
Rozhodně to bylo těžší a těžší. Myslím, že karanténní psychika dělá člověka línějším, zejména proto, že není možné jít ven, jsou zrušené všechny soutěže, na které bychom se mohli těšit, a není možné lézt s někým. Já ráda lezu sama, ale i na mě už to bylo doma příliš osamělé.
Na svém Instagramu jsi vytvořila prima seriál návodů jak trénovat doma – ve videích vysvětluješ, jak se dá trénovat síla, flexibilita a další věci. Jak tě vůbec napadlo začít?
Všimla jsem si, že moje videa s tréninkovými tipy měla v minulosti na Instagramu největší ohlas. Spousta lidí mě žádala o další. Taky jsem se někde doslechla, že pravidelnost a konzistentní přístup jsou na sociálních sítích důležité, a tak mě napadlo začít přidávat videa každý týden.
A co dál – máš připravená nějaká další tréninková témata, která bys ještě chtěla zpracovat?
Chtěla bych využít znovuotevírání lezeckých center k tomu, abych ukázala další způsoby, jak se dá trénovat vytrvalost a síla. Zaměřím se na trénink s vybavením, které nemám k dispozici doma.
Jsi známá svojí schopností vydat ze sebe plných 100 %, když jsi v přelezovém módu – neměla bys nějakou radu, jak si osvojit tuhle dovednost?
Myslím, že existuje pár věcí, které se dají udělat pro natrénování tohoto mindsetu. Odstraň všechno, co by tě mohlo rozptylovat, pokud chceš trénovat seriózně. Když chceš dát do cesty 100 %, kontrolování telefonu mezi pokusy ti určitě nepomůže. A taky je dorbé naučit se přijmout neúspěch, který přichází poměrně často.
Co tě udržuje v pohodě v těchhle zvláštních časech?
Nedávno jsem adoptovala dvě koťátka a ta mi hodně zvedají náladu.
Na co se teď těšíš?
Těším se na návrat k normálu. Jsem vděčná, že můžu lézt a že mám pořád před sebou vidinu Olympiády.
Jaké jsou tvoje aktuální cíle – v tréninku, lezení a v každodenním životě?
Mám vyhlídnutých pár projketů kolem Salt Lake City, které bych ráda zkusila. Nejsem si úplně přesně jistá svým nejbližším cílem, ale obecně mám pořád dost motivace pracovat na tom, abych byla silnější, lepší a všestrannější lezkyně.
Díky za odpovědi! Přejeme ti pevné zdraví.
