Všichni na nich lezeme, cvakáme je, věříme jim. A přitom málokdo z nás ví, jak se o vlastní expresky a smyce správně starat, kolik toho vydrží a kdy je na čase vyměnit je za nové.
Smyce je z hlediska svojí trvanlivosti a odolnosti nejslabší součástí expresky. Na rozdíl od karabin je smyce v závislosti na materiálu, z kterého je vyrobená, náchylná k poškození UV zářením, chemikáliemi či puchřením. A právě o ty materiály nám dnes půjde – je rozdíl mezi smycemi z polyamidu (PA) a smycemi z polyethylenu, kterým se říká dyneema®.
Neliší se jen hmotností
Ten rozdíl dokáže málokdo uspokojivě vysvětlit. Potvrzuje to i minianketka provedená mezi lezci a prodavači lezeckého vybavení. „Dyneema je tenká, takže ti ušetří gramy. Polyamid ale zase míň podléhá povětrnostním vlivům a vydrží delší dobu,“ vysvětlil prodavač v jedné outdoorové prodejně. Taková odpověď uspokojí většinu laiků. Zní totiž jasně a logicky. Dokonce ani není úplně špatně – dyneema je skutečně lehká. Ale není ani správná – odolnost vůči povětrnostním vlivům je totiž moc široký pojem a nedá se šmahem říct, že polyamid vydrží víc. Polyamid a dyneema odolávají různým druhům povětrnostních vlivů rozdílně, a proto se v důsledku každý z těchto materiálů lépe hodí pro vybrané lezecké disciplíny.
Smyci z polyamidu a dyneemu od sebe bez problémů rozeznáš na první pohled. Jak už bylo řečeno, dyneema je ta tenká. Vedle toho je to taky ta, která je z většiny bílá, protože barvení polyethylenového vlákna je velmi komplikované (barevné okraje a prošívání jsou obvykle z PA). A konečně je povrch dyneemy o něco hladší a kluzčí.
Oba materiály mají svoje významné klady, které je předurčují ke specifickému použití. Pro přehlednost si výhody polyamidových smyc a dyneem srovnejme v hezké tabulce:
| PA smyce | Dyneema® |
| + pružnost vláken => vyšší průtažnost popruhu | + vysoká pevnost při menší šířce => nízká hmotnost |
| + větší pevnost v tahu | + vyšší odolnost při zatížení přes hranu |
| + PA smyce jsou vhodnější pro vázání uzlů | + nízká absorpce vlhkosti |
| + širší smyce se lépe drží v ruce a neřeže do dlaně | + vyšší odolnost vůči mechanickému opotřebení |
| + | + vyšší odolnost vůči slunečnímu záření, chemikáliím a mikroorganismům |
S každou sadou výhod obvykle souvisí i odpovídající přehlídka nevýhod, které naznačují, k čemu se PA, resp. dyneemové smyce a presky hodí méně. Srovnejme si je opět v tabulce:
| PA smyce | Dyneema® |
| - nasákavost => vlhká smyce má nižší pevnost | - nízká průtažnost |
| - vyšší hmotnost oproti dyneemě stejné délky | - nízká odolnost vůči tepelnému namáhání |
| - nižší odolnost vůči UV záření => nenechávejte PA smyce v cestě dlouhé měsíce | - nevhodná k vázání uzlů – uzly nedrží, prokluzují a rozvazují se a výrazně snižují pevnost |
| - | - rychlejší stárnutí |
Do hor a na onsighty
Co z toho tedy vyplývá? Když všechny informace z tabulek sečteme a podtrhneme, vyjde nám, že se dyneemové expresky hodí hlavně do hor a dlouhých cest. Jsou to ideální společnice při lezení v rychlém alpském stylu, protože jsou lehké a připravené odolávat mechanické zátěži. Lépe si poradí i s vyšší vlhkostí vzduchu, kterou může jako mávnutím kouzelného proutku přinést nečekaná horská bouřka.
Zrovna tak dyneemy dobře poslouží při onsightech, kdy si všechen matroš do cesty neseš nacvakaný na sedáku. Lehké presky znamenají ušetřené gramy a ušetřené gramy mohou v napínavém onsightovém zápase na hranici tvého maxima znamenat jeden z klíčových faktorů úspěchu.
Když nacvičuješ cestu
Expresky s polyamidovými smycemi jsou naproti tomu nejlepší kamarádky sportovních lezců. Jejich průtažnost napomáhá změkčování pádů, vyšší pevnost v tahu prodlužuje jejich životnost a v neposlední řadě se za širší PA presku snáz přitáhneš, až ti dojde. To se při lezení na maximum prostě stává. Kdo se při průlezu těžké cesty nikdy nepřitáhl za presku, ať hodí karabinou.
Vyšší hmotnost PA expresek při přelezech těžkých cest s matrošem připraveným v nýtech nehraje roli. Nedoporučujeme ovšem nechávat PA expresky v cestách nacvakané delší dobu. UV záření je totiž přesně ta část „povětrnostních vlivů“, vůči nimž není polyamid dokonale odolný.
Jednoduchou rovnici „dyneemu do hor a PA do sportovek“ nelze aplikovat na smyce samotné. Uzle se totiž lépe vážou na polyamidu, a proto smyce z něj bohatě užiješ jak k dojišťování horských cest, tak zajišťování prásků na písku.
Po PA smyci sáhni i ve chvíli, kdy si děláš odsedku. Důvody jsou pořád ty samé – větší pevnost v tahu, vyšší průtažnost. Dyneemové smyčky samozřejmě lezce ve slaňáku také udrží, ale rozhodně se do nich nesmí padat. I když kdo kdy do odsedky skákal? Je to přece odsedka. Název napovídá…
Jedno užitečné pravidlo
Je to základ základů, ale na stěnách a pod skalami se občas vidí věci… A tak snad neuškodí ho zopakovat. Dobře si zapamatuj a nikdy neporuš pravidlo „kov + smyce“. Ať už buduješ štand, přivazuješ se k pevnému bodu na skále nebo zakládáš jištění, nikdy nesmíš spojit dva textilní prvky, aniž bys mezi ně umístil karabinu. Textil o textil se totiž nebezpečně snadno přetaví či předře. A je jedno, jestli je to polyamid nebo dyneema. V jakémkoli jisticím řetězci se zkrátka musí pravidelně střídat kovové prvky s textilními. OK, kov na kov navazovat může. Ale textil na textil nikdy.
Pár záludných otázek
Ke smyčkám se váže (haha) pěkná řádka dalších dilemat a otázek. Chceš-li si být jist, že víš, co děláš, měl bys na ně být schopen na základě svých znalostí správně odpovědět. Zpracovali jsme je pro tebe formou malého kvízu. Odpovědi najdeš níže. Záludné otázky jsou tady:
1. Co přesně vyjadřuje pádový faktor?
2. Proč snižují uzly nosnost smyček?
3. Je pravda, že když spadneš do odsedky ze statické smyce, tak se může odsedka přetrhnout? Jak velká musí být energie pádu, aby se tak stalo?
4. Jak je možné, že se smyčka z PA nebo dyneemy nepřetrhne, když z ní uděláš obhoz a následně do něj spadneš?
5. Po jak dlouhé době je třeba preventivně vyměnit expresky s dyneemou a s PA smycí?
Správné odpovědi:
1. Pádový faktor „f“ je bezrozměrná veličina udávající poměr mezi délkou pádu H a činnou délkou lana – délkou lana, které absorbuje energii pádu L. Platí, že f = H/L. Doporučuje se po těžkém pádu materiál vyřadit z užívání. Za těžký pád lze označit pád s faktorem větším než 1. Hodně ale také záleží na způsobu jištění. Lezecký materiál dostane jinak zabrat, když jistič dobírá tzv. natvrdo a když jistí dynamicky. Přiměřeně dynamické jištění je samozřejmě šetrnější k lezci i k materiálu.
2. Při uvázání uzle vzniknou ostré ohyby a třecí plochy, kvůli kterým se navzájem poškozují jednotlivá vlákna smyce. Pevnost smyce klesá řádově o 30 - 80 % v závislosti na typu uzlu. Proto važ jen tolik uzlů, kolik je skutečně třeba.
3. Odsedka ze smyčky není určená k tomu, aby do ní lezec padal. Pakliže se tak stane, jsou dyneemové smyčky od určité délky nebezpečné. Je to z toho důvodu, že dyneema má velmi nízkou tažnost (kolem 4%). Smyčka z polyamidového popruhu má tažnost kolem 25% a je tím pádem schopná pohltit více rázové síly.
4. Je to proto, že rázovou sílu pádu pohltí dynamické lano, úvazek a tělo lezce. Obhozy ze smyček jsou proto bezpečné.
5. Maximální doba použitelnosti všech smyček při optimálním uskladnění a občasném použití je 10 let. V závislosti na stavu smyčky a historii jejího použití však může být nezbytné vyřadit ji okamžitě. To platí například při zachycení těžkého pádu nebo při viditelném poškození. Životnost smyček zásadně zkracují zejména tyto faktory: každodenní užití, poškození jednotlivých částí, vystavení vlivu chemických látek, vystavení vysokým teplotám, dlouhodobé vystavení UV záření, oděry, řezy, přílišná zátěž, vlhkost, mráz, nečistoty a špatná údržba. Při pochybnostech o spolehlivosti a bezpečnosti smyček je na místě tyto vyřadit anebo kontaktovat výrobce. Detailní informace najdeš v návodech, které dostaneš při každém nákupu nové smyce či expresky.
Čti návody, uvažuj logicky a lez bezpečně. Hezké léto!
